|
|
Etické aspekty sociální práce s rizikovou mládeží zaměřené na deontologickou a utilitaristickou etiku
JAROŠOVÁ, Martina
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na etické aspekty sociální práce s rizikovou mládeží, pohledem utilitaristické a deontologické etiky. Čtenář se seznamuje s propojením etiky v sociální práci, s rizikovým chováním mládeže a v neposlední řadě s teoretickým výkladem etických systémů. V práci je zvolen kvalitativní výzkum - metoda rozhovoru s několika sociálními pracovnicemi, které pracují s rizikovou mládeží. Na bázi výsledků diplomová práce analyzuje aplikovatelnost etických teorií do praxe s ohledem na specifika klientů, jejich míru využitelnosti, případně jaké další etické teorie korespondují v praxi s jednáním sociálního pracovníka.
|
|
|
Zlaté pravidlo morálky v praxi
PRÁŠKOVÁ, Tereza
Zlaté pravidlo morálky je univerzálním vzorcem lidského chování, které ukládá nečinit druhým to, co sami nechceme, aby druzí činili nám. Tato bakalářská práce se zabývá pohledem na morálku, etiku a jejich aplikaci v běžném životě člověka. Současně mapuje některá složitá etická a morální rozhodnutí, například v problematice lidského svědomí a cti. Dále se tato práce věnuje člověku a jeho sebereflexi a problematice vnímání dobra a zla. V této práci je také možné nalézt související informace o právu, normách a zákonu a shrnutí současných mravních norem, morálce v náboženství a informace o kategorickém imperativu, jak je nazýván zákon mravnosti. Cílem této bakalářské práce je zmapovat argumenty, které informanti nejčastěji používají pro své morální jednání a jakou roli v jejich rozhodování hraje zlaté pravidlo morálky. Tyto cíle a závěry jsou pak shrnuty v závěrečné části této práce. Pro praktickou část byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky byly zpracovány pomocí metody vytváření trsů, která slouží k seskupení určitých výroků do skupin dle společných znaků. Z výsledků výzkumu je zřejmé, že se informanti zlatým pravidlem morálky ve většině případů řídí, byť v teoretické rovině o něm povědomí nemají, a že motivací k jejich morálnímu chování je z největší části jejich svědomí, nebo vnitřní principy. Tato práce může být v sociální práci přínosná, coby sonda do uvažování lidí.
|
|
|
Vztah k druhému a duchovní vzestup
Kučerová, Barbora ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat, zda existuje nějaká propojenost mezi rozví- jením vztahu s druhými lidmi a individuálním usilováním o nejvyšší poznání, a jakou má případně taková propojenost sféry společenské a epistemologické (či teologické) podobu. Práce se pokouší skrze rozbor díla Já a Ty M. Bu- bera, pasáží z Kritiky čistého rozumu a Základů metafyziky mravů I. Kanta tematizovat, jaké druhy vztahů se světem, s druhými lidmi a s duchovní sférou člověk může zaujímat. V rámci celé této oblasti vztahů chce dále vy- zdvihnout zejména specifičnost vztahu mezilidského. Na základě zvláštnosti tohoto druhu vztahu by následně mohla být ukázána jeho výsadní vztaže- nost k určitému typu poznávání, nebo naopak jeho irelevance při duchovním vzestupu jedince, či dokonce bude muset být připuštěna možnost, že je při tomto procesu nutné vzdát se veškeré opory v mezilidských vztazích. Ať už výstup této úvahy bude jakýkoli, platí, že pokud jsme bytosti existující ve světě a pohybující se ve sféře každodenního života, tak se z angažovanosti v mezilidských vztazích nemůžeme vyvázat a z duchovní oblasti se do každo- dennosti musíme minimálně opakovaně vracet, a proto se dále budu zabývat tím, jaký vliv má ona nejvyšší duchovní oblast, které jsme schopni se podle obou zmíněných autorů dotknout, na náš etický život. 1
|
|
|
Implementace zlatého pravidla morálky do krizových plánů ochrany obyvatelstva
MARKVART, Petr
Ve své diplomové práci s názvem Implementace zlatého pravidla morálky do krizových plánů ochrany obyvatelstva se pokusím navázat na myšlenky a závěry své bakalářské práce, ve které jsem zjišťoval, jestli mohou členové integrovaného systému při mimořádné situaci využít zlatého pravidla morálky při samotném zásahu. Došel jsem k závěru, že při samotném zásahu se členové jednotlivých složek integrovaného záchranného systému řídí platnou legislativou a rozkazy velitele zásahu. Přesto by přivítali v určitých situacích možnost, rozhodovat se dle zlatého pravidla morálky, které nám ve stručnosti říká: "Nečiň druhým to, co nechceš, aby činili oni tobě." Převedeno do situací v případě mimořádné události to může znamenat: "Rozhoduj se v určitých situacích tak, jako bys byl ty v roli zachraňovaného a ne zachránce." Cílem mé diplomové práce bude zjistit, zda-li je možné implementovat tuto myšlenku do samotných krizových plánů a především to, jestli by samotní zasahující členové integrovaného záchranného systému toto pravidlo v určitých situacích využívali. Spojení dvou zdánlivě nespojitelných světů se zdá být na první pohled nesmyslné, ale už samotný výzkum a rozhovory s jednotlivými členy integrovaného systému mne přesvědčily o tom, že i filosofické otázky a jméno Imannuela Kanta se může velice úzce prolínat se světem mimořádných událostí a záchrany lidských životů, zdraví a majetku obyvatel. Velice rád bych se touto diplomovou prací společně s předchozí prací bakalářskou, pokusil vytvořit jednotný celek jako myšlenku, která nás může motivovat k myšlence, jestli je nutné na současném stavu legislativy něco měnit, či vlastně i samotná legislativa je nastavená jako určitá forma zlatého pravidla morálky.
|
|
|
Vztah k druhému a duchovní vzestup
Kučerová, Barbora ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat, zda existuje nějaká propojenost mezi rozví- jením vztahu s druhými lidmi a individuálním usilováním o nejvyšší poznání, a jakou má případně taková propojenost sféry společenské a epistemologické (či teologické) podobu. Práce se pokouší skrze rozbor díla Já a Ty M. Bu- bera, pasáží z Kritiky čistého rozumu a Základů metafyziky mravů I. Kanta tematizovat, jaké druhy vztahů se světem, s druhými lidmi a s duchovní sférou člověk může zaujímat. V rámci celé této oblasti vztahů chce dále vy- zdvihnout zejména specifičnost vztahu mezilidského. Na základě zvláštnosti tohoto druhu vztahu by následně mohla být ukázána jeho výsadní vztaže- nost k určitému typu poznávání, nebo naopak jeho irelevance při duchovním vzestupu jedince, či dokonce bude muset být připuštěna možnost, že je při tomto procesu nutné vzdát se veškeré opory v mezilidských vztazích. Ať už výstup této úvahy bude jakýkoli, platí, že pokud jsme bytosti existující ve světě a pohybující se ve sféře každodenního života, tak se z angažovanosti v mezilidských vztazích nemůžeme vyvázat a z duchovní oblasti se do každo- dennosti musíme minimálně opakovaně vracet, a proto se dále budu zabývat tím, jaký vliv má ona nejvyšší duchovní oblast, které jsme schopni se podle obou zmíněných autorů dotknout, na náš etický život. 1
|
|
|
Kantův kategorický imperativ a jeho kritika u myslitelů 19. století
Vašků, Kateřina ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Diplomová práce "Kantův kategorický imperativ a jeho kritika u myslitelů 19. Století" se zabývá otázkou Kantova fundamentálního principu, čili morálního zákona- kategorického imperativu. Cílem této práce je nejprve poukázat na morální principy, které měly výrazný dopad na Kantovo formulování kategorického imperativu. Těmi jsou Humův morální cit a Rousseauovy morální názory týkající se svobody jednotlivců. Dále je mým úkolem zjistit, nakolik byly obě morální teorie pro Kanta inspirací. Rovněž bych ráda vysvětlila, v čem spočívá přínos Kantovy definice morálního zákona, zejména principu zákonodárství. Také bych ráda poukázala na kritiku kategorického imperativu v devatenáctém století. Jedná se především o morální učení filozofů Johanna Gottlieba a Fichta a Bernarda Bolzana.
|
host ::
RSS.